Jak došlo k tomu, že se klášter Komunity Venio, tedy náš klášter, objevil v Čechách? V historii benediktinek docházelo k novému založení v Čechách vždy se zahraniční pomocí. V "duchu této tradice" pokračujeme dnes i my. V zahraničních klášterech poznáváme různé formy realizace benediktinské spirituality, a tak sbíráme zkušenosti pro nový začátek v Praze na Bílé Hoře. Jak se vlastně myšlenka na nový začátek v Čechách zrodila? 1. založení z Říma - Mlada Přemyslovna přichází kolem roku 973 se sestrami z římského kláštera sv. Anežky a zakládá klášter u sv. Jiří v Praze 2. založení ze Salzburgu - na prosbu Beuronského opatství vysílá v roce 1889 klášter Nonnberg skupinu sester, aby založily klášter sv. Gabriela v Praze na Smíchově 3. založení -  do roku 2003 formace v Polsku v Przemyślu a poté v Německu v mnichovské komunitě Venio, odkud se dále připravuje a realizuje obnovení života benediktinek v Čechách v Praze na Bílé Hoře. FORMACE V POLSKU V roce 1992 prostřednictvím Břevnovského kláštera navazuje kontakt s klášterem v polském Przemyślu první česká kandidátka Marie. V stejném roce také vstupuje do tohoto opatství. O obnovení života benediktinek v Čechách lze uvažovat jen v případě příchodu dalších Češek. Ty se objevují v roce 1997 díky (dnes už pravidelným) "Setkáním s benediktinskou spiritualitou" v Břevnovském klášteře. Do Przemyśle se rozhodují vstoupit o rok později, t.j. v roce 1998. Tehdy začínají formaci hned tři Češky (Eva, Eva, Petra) zároveň a o rok později vstupuje ještě jedna kandidátka z Čech - Jana. Ve spolupráci s Břevnovským opatstvím se začíná uvažovat o zakládání v Čechách. Pro toto zakládání byl vybrán Broumovský klášter. Během následujících let se však situace postupně ale i podstatně mění: Broumovský klášter se ukazuje jako nevyhovující místo pro mladé společenství. Rok 2003 je dalším důležitým okamžikem v naší novodobé historii: úkol založit klášter v Čechách přebírá jiná komunita. Z původní pětice českých sester jedna odchází ještě během noviciátu ke kamaldulským mniškám, druhá se rozhoduje zůstat v Przemyślu, aby modlitbou a životem v klauzuře podporovala další tři sestry - Anežku, Petru a Janu Mladu, které odcházejí do Německa. PŘÍPRAVA V NĚMECKU Se souhlasem opata primase se úkolu obnovení benediktinek v Čechách ujímá Kommunität Venio se sídlem v Mnichově. Od konce roku 2004 jsme - sestry Anežka, Petra a Jana Mlada členkami tohoto společenství. Formu klauzurního života v Przemyślu vystřídala forma "mnišství žitého uprostřed velkoměsta". Pro život naší komunity Venio jsou charakteristické tyto prvky: - život podle Benediktovy řehole a vlastních Stanov - liturgie, které se může aktivně zúčastnit každý příchozí - přijímání hostů s případnou možností účasti na životě komunity - práce vně kláštera, vykonáváme většinou své původní zaměstnání se zkráceným pracovním úvazkem - od samého vzniku komunity nenosí sestry žádný hábit, pouze na liturgii nosí chórový plášť se závojem Společně s komunitou Venio a s pomocí Břevnovského arciopatství probíhají přípravy na obnovení ženské větve řádu v Čechách, tentokrát v Praze na Bílé Hoře. V květnu 2006 mnichovská komunita vybírá jednu německou sestru – sr. Birgittu Louis do zakládající pražské skupiny. Naše společné snahy a přípravy se upírají k datu 15. 11. 2007, kdy je naplánován odjezd do Prahy. Pro celou komunitu je to historická chvíle nejen z důvodu samotného založení a obnovení života benediktinek v Čechách po 90 letech, ale zároveň se jedná o první založení ze strany Kommunitaet Venio OSB v její 82-leté historii. Věříme, že se podaří přenést městský styl života Kommunitaet Venio do Prahy, která se právem řadí mezi evropská velkoměsta.   ZAČÁTEK V ČECHÁCH Nová etapa českých benediktinek oficiálně začala dne  8.12. 2007 požehnáním kláštera – fary na poutním místě Panny Marie Vítězné v Praze na Bílé Hoře. Slavnostnímu obřadu předsedal kardinál Miloslav Vlk společně s nejvyšším představitelem benediktinského řádu opatem primasem Notkerem Wolfem z Říma.   Po 8. 12. začal každodenní život nové komunity plný hledání vlastní formy života v duchu Benediktovy řehole a rozlišování, co a jak lze ze života mnichovské komunity aplikovat v českých podmínkách a co je naším posláním právě zde na Bílé Hoře.  První měsíce jsme se věnovaly především vnitřnímu vzrůstu našeho společenství, vytváření vlastních zvyků a pravidel nutných pro správné fungování komunitního života, poznávání nových životních podmínek, poznávání hlubších souvislostí spojených s tímto historickým místem, navazování kontaktů s pražskými řeholními společenstvími, dalšímu vzdělávání a také přípravě na blížící se začátek našeho nástupu do zaměstnání. MENU